Do Evropy se kukuřice dostala na začátku 16. století ze Střední Ameriky, kde patřila k nejvýznamnějším kulturním plodinám. U nás se nejvíc pěstovala na Moravě a Slovensku, kde se z ní zpracovávaly různé praktické i ozdobné předměty, jako rohože, sandály, obaly na láhve, kazety, nejrůznější tašky, ozdobné květináče, misky na pečivo, nebo rozličné panenky: k tomu se používalo nejčastěji v přírodní světle žluté barvě kukuřičné šustí, obalující klas zralé kukuřice. Někdy se i chemicky bělilo nebo naopak barvilo přírodními rostlinnými barvami, například cibulí. Užitkový význam těchto materiálů přetrvává dodnes: z pevného a po namočení pružného šustí lze zhotovit mnoho krásných, vtipných upomínkových i užitných předmětů, misek i košíčků nejrůznějších tvarů a provedení.
K běžné práci je nejvhodnější středové listí klasu, z nejjemnějšího, vnitřního se pak zhotovují hladké hlavičky figurek. Potřebný materiál si nasbíráme v září, po sklizni, kdy na poli zůstane ležet po strojním vyřezání kukuřičné šustí. Šustí sušíme v tenké vrstvě, aby nezplesnivělo a jeho přebytek si schováme pro příští rok.
Pracujeme se šustím namočeným ve studené vodě, horká vhodná není, protože listy se v ní často poškodí a trhají se. Změkčené listí se upraví, odtrhnou se úzké načervenalé okraje, odstřihnou horní tvrdé konce a list se natrhá na úzké pásy, asi tak na tři až pět pruhů: z nich si lze připravit základní úplet. Úzký pás stočíme lesklou stranou ven, začátek úpletu uchytíme, a k volnému konci postupně přikládáme další pruhy šustí, které zaplétáme jeden do druhého. Vznikne tak libovolně dlouhý provazec, jež navineme na válec či kartonovou desku…
Pracovní postup
Fotopostup v časopise Praktik 9/09
1. Formu na košíček na ovoce či květinové misky si připravíme ze špalíčku či kuláče, jehož středem vedeme velký hřebík. Ten bude držet obrácený květináč. Kolem této formy natlučeme ve vzdálenosti 2 – 2,5 cm malé hřebíčky.
2. Z namočeného vláčného šustí odtrhneme červené okraje, natrháme je na proužky až 2,5 cm široké. První v polovině zachytíme za hřebíček na obvodu, přeložíme jej a širší část lesklou stranou ven omotáme okolo slabšího konce.
3. K širšímu konci přiložíme úzkou část dalšího proužku a dvakrát omotáme delším koncem původního proužku: tak proužky nastavujeme. Do středu formy umístíme kolečko z upleteného provázku z šustí, který vedeme od prvního hřebíčku ke kroužku.
4. Provázek protáhneme středovým kroužkem a vedeme zpět k dalšímu hřebíčku na obvodu, čímž vytvoříme paprskovitou osnovu. Od středu ji příčně proplétáme jednou nad a jednou pod osnovní provázek, volný konec zajistíme, aby se nerozpletl.
5. Po dvou zpevňujících řadách pokračujeme diagonálním vzorem: paprskovitou osnovu protkáváme napříč střídavě přes tři a pod tři osnovní vlákna, takže lichý počet osnovních vláken zajistí, že se v každé další řadě posuneme o jednu osnovu.
6. Po dosažení požadované výšky spirálovitého vzoru okraj zpevníme: provázek zachytíme smyčkou, vedenou okolo každého osnovního vlákna a celou osnovu tak příčně vedeným vláknem obtočíme a tím zafixujeme. Košík necháme na formě proschnout.
7. Pro výrobu podložky si připravíme základní úplet. Natrhané proužky kukuřičného šustí začneme stáčet lesklou stranou ven do provázku. Začátek úpletu uchytíme a na volný konec přikládáme další pruhy, které zaplétáme jeden do druhého.
8. Provazec navineme na válec nebo kartónovou destičku. Nakonec z něj upleteme tříproudý copánek. Každý provázek navineme do klubíčka a krajní provázky střídavě vkládáme dovnitř přes prostřední proud zprava do leva a naopak.
9. Z copánku můžeme udělat podložku nebo sandály. Copánek stočíme kolem dokola do malého a těsného kroužku, který prošijeme zahnutou čalounickou jehlou. Středový kroužek položíme na stůl a prošíváme jej pevnou režnou nití.
10. Kolem kroužku postupně navíjíme další řady, každou přišíváme k předchozí ze strany tak, aby nenápadné a skryté šití umožnilo oboustranné používání podložky. Po dokončení kolečka konec provázku zastřihneme a zapošijeme do okraje.
Více se dozvíte v časopise Praktik 9/09