Obvodové zdi jsou obvykle i zdmi nosnými, takže přenášejí zatížení celé konstrukce domu do základů a přes ně do podkladové vrstvy zeminy. V tomto smyslu jde o jejich nejdůležitější funkcí – zabezpečit stabilitu stavby, přenášet svislé i vodorovné zatížení do země. Jejich další funkce – solidní schopnost tepelně a zvukově izolovat a zabezpečit minimální prostup vodních par – se odráží na omezení vlivů vlhkosti na povrchovou úpravu zdí, a tím i na hygienu a pohodu pobytu v interiéru.
Praktik informuje
* Tepelně technické vlastnosti se porovnávají a posuzují podle součinitele přechodu tepla U. Čím je tento ukazovatel menší, tím je izolační schopnost materiálu lepší. Norma přitom hovoří o doporučené hodnotě tepelného odporu R – obvodové zdi novostavby by měly dosahovat R = 3,0 m2. K/W, u rekonstrukcí se požaduje R = 2,0 m2. K/W. Podle normy je však směrodatné posouzení konkrétní budovy z hlediska tzv. energetického a hygienického kritéria, tedy porovnání vypočítané a normové potřeby tepla na vytápění a posouzení teplot vnitřních povrchů v kritických detailech – s ohledem na riziko vzniku plísní.
* Schopnost zvukově izolovat se vyjadřuje veličinou, kterou nazýváme stupeň vzduchové neprůzvučnosti, a uvádí se v decibelech (dB). Pokud samotné zdivo nemá dostatečnou schopnost zvukově izolovat, můžeme tento problém řešit vrstvenými konstrukcemi se zabudovanou zvukovou izolací, např. z minerální vlny.
Stavíme svislé konstrukce
V předchozích číslech Praktika jsme postavili základy a vylili základovou desku, která je izolována proti zemní vlhkosti a radonu. Takže se můžeme se pustit do stavby svislých nosných konstrukcí. Ty se podle tvaru rozlišují na stěny, pilíře a sloupy a podle dispozice na konstrukce obvodové (vnější) a vnitřní (nosné stěny a příčky). Do stěn instalujeme výplně stavebních otvorů, obvykle jde o okna a dveře. Naším zásadním úkolem je vystavět stěny přesně, takže základním nástrojem bude kromě zednické lžíce i vodováha. Přesností (kterou dodnes umějí někteří stavebníci podcenit) si ušetříme nejen starosti se stabilitou, ale i náklady při omítání domu a při vybavování interiéru.
Obecně platí, že plocha stěn (svislých nosných konstrukcí) je oproti stropům (vodorovným nosným konstrukcím) více než dvojnásobná. Svislé nosné konstrukce tedy výrazně ovlivní cenu celé stavby, a to i v závislosti na rychlosti a náročnosti výstavby, nejen hmoty, tedy množství použitého materiálu.
Z čeho stavět
- Volba materiálu pro stavbu domu je daná společenskými poměry a vžitými názory na to, jak stavět. U nás se ze všeho nejdříve stavělo ze dřeva, pak z kamene, a ten byl později vytlačen nepálenými a následně pálenými cihlami. Dnes jsou klasické pálené cihly nahrazovány moderními stavebními systémy a použijeme je často už jen okrajově či jako estetický doplněk v podobě lícového zdiva. Poslední dobou jsou totiž stále patrnější jejich nevýhody – pracnost, velká spotřeba malty při zdění mokrou cestou, velká spotřeba omítky a příliš nízký tepelný odpor. Nejčastěji se pálená cihla dnes používá pro vnitřní nosné svislé konstrukce, protože její výhodou je velká neprůzvučnost. Velmi oblíbenými se stávají lícové cihly, přestože jsou dražší, než omítky.
- Velmi rozšířené jsou v současné době vylehčené keramické tvárnice a cihelné bloky. Jejich velkou výhodou je možnost rychlého zdění suchou cestou, kdy se do sebe jednotlivé tvárnice či bloky zasouvají na pero a drážku a lepí speciální hmotou, nanášenou vždy na poslední položenou řadu ve dvou souběžných pruzích. Velký důraz je nutné klást na přesnost zdění (lepidlem nesrovnáme mnohamilimetrové rozdíly jako maltou). Keramické tvárnice a bloky mají výborné vlastnosti tepelně izolační i akumulační, jsou však křehké a jejich další nevýhodou je velká nasákavost tvárnic a nutnost vyztužit vnější omítky, aby nepopraskaly…
Více se dozvíte v časopise Praktik 6/2010