Dobré rady čtenářů

Pokud máte nápad nebo radu, která by mohla zajímat i ostatní čtenáři našeho serveru, neváhejte nás kontaktovat na praktik@pvsp.cz, nebo poštou na adresu redakce (Praktik, P.O.Box 72, 186 00 Praha 8). Rádi vaše příspěvky zpracujeme – nejlépe s doprovodnými fotografiemi – a zveřejníme v nejkratším možném termínu.

Jak dát lilie do vázy

Na zahradě pěstujeme s manželkou mnoho druhů květin, je to náš celoživotní koníček. Většina jich zůstane na zahradě, některé však využíváme pro aranžmá do váz. Naše chata i veranda bývají v létě ozdobeny různými kyticemi.  Rád je také využívám jako pozornost pro ty, kdo nás navštíví.

Lilie se do váz mimořádně hodí, je dobré však pamatovat na několik jednoduchých zásad, které nám usnadní jejich aranžování. Pomohou, aby nám květy vydržely svěží a krásné co nejdéle. Na trvanlivost má vliv stav květů při řezání i místo, kde je následně kytice umístěna.

Mezi liliemi je mnoho druhů, které se liší nejen v barvě a velikosti květů, ale i v jejich uspořádání na lodyze. Obecně platí, že lilie řežeme nejlépe ráno a to v době, kdy se otvírá první poupě. Pokud je budeme převážet, tak raději před otevřením všech poupat. Během převozu květiny chráníme před průvanem i před silným sluncem. Balíme je do měkkého papíru, protože lilie jsou velmi křehké. Když si je přineseme domů, znovu jim seřízneme stopku a dáme je do většího množství vody, aby před úpravou důkladně nasály vláhu. Poté přikročíme k aranžování.

Zajímavostí u lilií je jejich výrazný pyl, který se snadno otírá (stačí k nim přivonět a zabarvíme si obličej) a zanechává žluté skvrny, které se těžko čistí. Mohli bychom tomu zabránit jednoduchým způsobem - vylámáním prašníků. To však rozhodně nedoporučuji, květy by tím přišly o hodně své krásy. Mám na to jednodušší metodu, stačí vzít lak na vlasy a prašníky postříkat. Ostatní část květu nelakujeme, ochráníme ho dlaní.

Při aranžování pamatujeme na další nepřehlédnutelný projev lilií - jejich obvykle výraznou vůni. Z tohoto důvodu kytice umístíme tam, kde vůně nebudete nepříjemná. Navíc ne všechny druhy výrazně voní, můžeme volit ty, které nás nebudou obtěžovat.

Při aranžování do váz se mi osvědčila zásada nemíchat dohromady různé typy lilií, nemyslím teď rozdíly v barevnosti, ale především rozdíly ve tvaru a postavení květů na lodyze. U lilií platí zvláště, že v jednoduchosti je krása. Přestože jich mám na zahradě velké množství, nevytvářím z nich příliš složité kombinace. Obvykle stačí dokonce 1 - 3 květy, které doplníme zelenými rostlinami. Dobře se hodí různé trávy a větvičky. Zeleň volíme podle vzhledu použité lilie, k jemnějším květům dáváme jemnější zeleň a naopak.

Kytici dáme do vody, spodní ponořená část lilie musí být zbavena přebytečných listů, aby nezahnívaly. Vodu měníme nejlépe denně.  Lilie vydrží při dobré péči ve váze asi týden. A ještě malá varianta "kytice ve váze" - velice pěkně vypadá jediný ulomený krásný květ, doplněný jemnými zelenými lístky na malé misce, položený na stole. Často upoutá svou jemnou krásou více než veliká kytice.



Více se dozvíte v časopise Praktik 6/2011

Klec pro čtyřčata

Vloni na jaře jsem si donesla z kroužku, kde se učíme starat o zvířátka, dvě morčátka - samičku a samečka. Před Vánocemi se jim narodily čtyři děti, dvě rozetky po tatínkovi a dvě hladkosrsté po mamince. Je s nimi hodně radosti a zábavy a taky hodně čištění. Mají teď už i větší spotřebu potravy.

Proto jsem si vylepšila klec na chov morčat. Nevýhodou prostorné a pěkné klece, kterou jsme koupili, bylo, že morčátka při svém řádění nadělala dost nepořádku i kolem klece. Na fotografii vidět, jak jsem pomocí igelitu a izolepy některé strany klece zajistila proti vypadávání hoblin atd. při běhání morčátek. Vršek klece igelitem potažený není. Tato jednoduchá úprava mi velmi ušetřila práci s uklízením.

Přes zimu mám jejich klec doma, v teplém období bude ve verandě bez igelitu, tam se nepořádek snadno vymete. Doma však kolem klece nepořádek mít nemohu.

Anna Skoumalová, Klučov

Více se dozvíte v časopise Praktik 2/2011

Slané boty

Přišla sezóna solení. Sůl nemají rádi naše vnitřní orgány, ale nemají ji rády ani naše boty. Díky soli se na nich objeví hned bílé mapy a nejsou to mapy cest, kterými jsme s našimi botami prošli, ale mapy nasolených chodníků a silnic, svědčící o tom, jak jsou naši silničáři a technické služby na zimu připraveni.


Na tuto nemilou věc se musíme také připravit. Obuv před počátkem zimní sezóny natřeme mastným krémem (osvědčila se mi např. Indulona), a fleky, které se během nošení bot objeví, je nutné ihned setřít a boty opět namastit. Důležité je držet obuv stále v suchém stavu - promočenou obuv, ihned po příchodu domů, vycpeme novinovým papírem - do rána obuv vyschne. Do mokrých bot kdysi sypaly naše babičky také zahřáté zrní, hrách nebo pecky, třeba ze švestek.

Jak brousit kuchyňské nože

Dobře nabroušený nůž je polovičkou kuchařského výsledku. Babička když potřebovala nabrousit nůž, obvykle jej obtáhla o hrnec kameňák, ve kterém svařovala mléko. V dnešní době trvanlivých mlék a pasterizace se již mléko nesvařuje a hrnce kameňáky z trhu téměř vymizely. Najdeme je tak leda ve starožitnostech… Co tedy na kuchyňské nože použít? Jsou různá udělátka v podobě brousků, sestavená z různých koleček z tvrdokovu, je možné použít klasické brousky různé tvrdosti a hrubosti povrchu. Avšak při broušení nože je nutné dodržet správný úhel břitu broušeného nože, odpovídající druhu nože k jeho použití. Jedná se o dost odbornou práci, kterou dříve prováděli brusiči nožů a nůžek, kteří vandrovali od domu k domu se známým: "nože, nůžky brousit, hrnce drátovat".

Můžeme si ale také zhotovit z vlastních zdrojů velice šikovnou pomůcku na obtahování nabroušených nožů: To vezmeme dvě porcelánové pojistkové patrony (na amperáži nezáleží a mohou být i vypálené, důležitý je jejich shodný vnější rozměr), vsadíme je do krabičky, kterou si uděláme z plechového pásku, či do jiné vhodné krabičky, kterou doma nejdeme.

Jiří Mika, Karlovy Vavy

Více se dozvíte v časopise Praktik 1/2011

 

Postavičky ze špalíčků

Můžeme si vyrobit drobné dárky pod stromeček, nebo si užít volné chvíle třeba s dětmi při práci jen tak pro radost. Na postavičky jsou použity malé špalíčky, které lehce uhladíme pomocí smirkového papíru. Nejprve si promyslíme, co má postavička představovat - zvolíme nějaký jednoduchý motiv. Na zdobení využíváme fixy, malé kousky dřeva (na nosy, uši apod.), krepový papír (např. na vlásky u postavičky vlevo na obrázku), zbytky látek, mašličky a jiné pomůcky podle své fantazie a možností. Figurky mohou představovat človíčky (např. kašpárka, krále, vodníka), zvířátka (na obrázku je v prostředku morče, které dělala vnučka) nebo třeba totemy. Vyrábění takovýchto postaviček rozvíjí fantazii a je to příjemná zábava pro děti i dospělé.

Jaroslava Skoumalová z Třebíče



Domácí vychytávky  

Posílám několik rad do domácnosti, které nejsou běžně známé a dobře se mi osvědčují:

•    Do vody, ve které vaříme květák, přidáváme trochu citronové šťávy, květák pak zůstane krásně bílý.

•    Někdy je výhodné oloupat brambory několik hodin před jejich uvařením (z časových a organizačních důvodů). Pokud bychom je však nechali jen tak v misce, začnou dostávat šedou až načernalou barvu. Abychom tomu zabránili, zalijeme je vodou, do které přidáme několik lžic mléka.

•    Když vařím různé omáčky a guláše, u kterých chci mít výraznější zabarvení do červena, přidávám do nich rajský protlak, dá jim pěknou svěží barvu.

•    Při vaření brambor a zeleniny vždy přidávám sůl až ke konci vaření. Slaná voda totiž začne vřít později a vaření by zbytečně trvalo déle.

*    Při smažení koblih se snažíme, aby nenasákly příliš tuku. Pomůže nám, když to těsta přidáme trochu rumu. Při smažení alkohol vyprchá a koblihy dostanou příjemnou vůni.

Eva Mikysková z Třebíče


Více se dozvíte v časopise Praktik 12/2010

 

Pokojové rostliny a hnojení

Pokojové rostliny můžeme hnojit různými přírodními prostředky, které nemusíme draze kupovat. Naopak zužitkujeme dobře to, co bychom jinak zlikvidovali. Na zálivku využíváme např. studený bylinkový čaj, odstátou neslazenou minerálku, vodu z vařených vajec. Těmito prostředky podporujeme zdravý růst rostlin. Když vaříme čaj ze sáčku, také ho pak nemusíme hned vyhodit. Dáme ho do konvičky s vodou, připravenou na zalévání pokojových květin a necháme ještě nějakou dobu vyluhovat, potom rostliny zalijeme. A proti škůdcům pokojových rostlin používáme jednoduchý prostředek - do zeminy v květináči zastrčíme stroužek česneku.

Petra Odehnalová z Brna



 

Jedno pohodové lehátko třicetkrát jinak

Zasílám univerzální odpočinkové pojízdné lehátko vlastní výroby s asi třiceti polohami i s kamarádem při odpočinku. Celá nástavba se schová po rozebrání dovnitř tohoto pojízdného lehátka. Co k výrobě potřebujeme: smrková prkna, latě, hranoly, vruty do dřeva, křídlové matky, vratové šrouby (závitová tyč), matice, podélné panty.

Pojízdné lehátko je doplněno o následující části (každá funkce má vždy několik poloh – např. na prvním obrázku vidíme plně vyzbrojené lehátko v polohovatelné sedací poloze s polohovatelným stínítkem, poličkou na whisky, stolečkem pod noviny, do otvorů zasunutou oblou podpěrkou pat nohou (poloha vsedě). Na druhém obrázku je lehátko připravené na pojezd v základní poloze s vloženými dřevěnými díly uvnitř a vloženou volnou dřevěnou latí v lomu zádové a nožní části. Na třetím obrázku je detail poličky na detektivku, tvořené otočením podpěry zad na opláštění lehátka, na dalším konstrukce pojezdu dřevěného kola s rohovým zavětrováním hlavního rámu lištami s detailem zářezů v hlavním rámu (jako poslední poloha zářezů slouží i opláštění lehátka z prken)...


Více se dozvíte v časopisu Praktik 7/2010

Autor: administrator, čtenáři
Publikováno: 23.7.2011 9:08:52
Kategorie: Čtenáři
Rubrika: Dobrá rada
Zobrazeno: 11447x